அத்தியாயம் 2, Slok 13

🗣 பேச்சாளர்: ஶ்ரீபகவாந்BG 2.13

மூல வசனம்

தேஹிநோऽஸ்மிந்யதா தேஹே கௌமாரம் யௌவநம் ஜரா | ததா தேஹாந்தரப்ராப்திர்தீரஸ்தத்ர ந முஹ்யதி ||௨-௧௩||

ஒலிபெயர்ப்பு

dehino.asminyathā dehe kaumāraṃ yauvanaṃ jarā . tathā dehāntaraprāptirdhīrastatra na muhyati ||2-13||

Scroll for Rhythm & Commentary ↓

ரிதம் டிகோடர்

பீட்ஸ்: 54
1
தேde
ஹிhi
நோno
'
ஸ்மிsmi
ந்யnya
தாthā
தேde
ஹேhe
கௌkau
மா
ரம்raṃ
யௌyau
va
நம்naṃ
ja
ரா
2
ta
தாthā
தேde
ஹா
ந்தnta
ra
ப்ராprā
ப்திpti
ர்தீrdhī
ra
ஸ்தsta
த்ரtra
na
முmu
ஹ்யhya
திti

வர்ணனைகள்

Swami Adidevananda

வர்ணனைகள்

மொழிபெயர்ப்பு

2.13 Just as the self associated with a body passes through childhood, youth and old age (pertaining to that body), so too (at death) It passes into another body. A wise man is not deluded by that.