บท 1, Slok 47

🗣 ผู้บรรยาย: สญฺชยBG 1.47

บทกวีต้นฉบับ

สญฺชย อุวาจ | เอวมุกฺตฺวารฺชุนห์ สงฺขฺยเ รถโปสฺถ อุปาวิศตฺ | วิสฺฤชฺย สศรํ จาปํ ศโกสํวิคฺนมานสห์ ||๑-๔๗||

การถอดเสียง

sañjaya uvāca . evamuktvārjunaḥ saṅkhye rathopastha upāviśat . visṛjya saśaraṃ cāpaṃ śokasaṃvignamānasaḥ ||1-47||

Scroll for Rhythm & Commentary ↓

ตัวถอดรหัสจังหวะ

ฉันทลักษณ์:अनुष्टुभ् (पाद 1-2)
จังหวะ: 59
1
sa
ญฺชñja
ya
อุu
วา
ca
2
เอe
va
มุmu
กฺตฺวาktvā
รฺชุrju
นห์naḥ
sa
งฺขฺยเṅkhye
ra
ถโtho
pa
สฺถstha
อุu
ปา
วิvi
śa
ตฺt
3
วิvi
สฺฤsṛ
ชฺยjya
sa
śa
รํraṃ
จา
ปํpaṃ
ศโśo
ka
สํsaṃ
วิvi
คฺนgna
มา
na
สห์saḥ

คำอธิบาย

Swami Adidevananda

คำอธิบาย

คำแปล

1.47 Sanjaya said : Having spoken thus on the battle-field, Arjuna threw aside his how and arrows and sat down on the seat of the chariot, his heart overwhelmed with grief.