அத்தியாயம் 11, Slok 37

🗣 பேச்சாளர்: அர்ஜுநBG 11.37

மூல வசனம்

கஸ்மாச்ச தே ந நமேரந்மஹாத்மந் கரீயஸே ப்ரஹ்மணோऽப்யாதிகர்த்ரே | அநந்த தேவேஶ ஜகந்நிவாஸ த்வமக்ஷரம் ஸதஸத்தத்பரம் யத் ||௧௧-௩௭||

ஒலிபெயர்ப்பு

kasmācca te na nameranmahātman garīyase brahmaṇo.apyādikartre . ananta deveśa jagannivāsa tvamakṣaraṃ sadasattatparaṃ yat ||11-37||

Scroll for Rhythm & Commentary ↓

ரிதம் டிகோடர்

பீட்ஸ்: 69
1
ka
ஸ்மாsmā
ச்சcca
தேte
na
na
மேme
ra
ந்மnma
ஹா
த்மtma
ந்n
2
ga
ரீ
ya
ஸேse
ப்ரbra
ஹ்மhma
ணோṇo
'
ப்யாpyā
திdi
ka
ர்த்ரேrtre
3
a
na
ந்தnta
தேde
வேve
śa
ja
ga
ந்நிnni
வா
sa
4
த்வtva
ma
க்ஷkṣa
ரம்raṃ
sa
da
sa
த்தtta
த்பtpa
ரம்raṃ
ya
த்t

வர்ணனைகள்

Swami Adidevananda

வர்ணனைகள்

மொழிபெயர்ப்பு

11.37 (a) And why should they not, O Mahatman, bow down to You who are great, being the first Creator, even of Brahma? (b) O Infinite, Lord of gods, O You who have the universe for Your abode! You are the imperishable individual self, the existent and the non-existent, and that which is beyond both.