அத்தியாயம் 2, Slok 19

🗣 பேச்சாளர்: ஶ்ரீபகவாந்BG 2.19

மூல வசனம்

ய ஏநம் வேத்தி ஹந்தாரம் யஶ்சைநம் மந்யதே ஹதம் | உபௌ தௌ ந விஜாநீதோ நாயம் ஹந்தி ந ஹந்யதே ||௨-௧௯||

ஒலிபெயர்ப்பு

ya enaṃ vetti hantāraṃ yaścainaṃ manyate hatam ubhau tau na vijānīto nāyaṃ hanti na hanyate ||2-19||

Scroll for Rhythm & Commentary ↓

ரிதம் டிகோடர்

பீட்ஸ்: 54
1
ya
e
நம்naṃ
வேve
த்திtti
ha
ந்தாntā
ரம்raṃ
ya
ஶ்சைścai
நம்naṃ
ma
ந்யnya
தேte
ha
ta
ம்m
2
u
பௌbhau
தௌtau
na
விvi
ஜா
நீ
தோto
நா
யம்yaṃ
ha
ந்திnti
na
ha
ந்யnya
தேte

வர்ணனைகள்

Swami Adidevananda

வர்ணனைகள்

மொழிபெயர்ப்பு

2.19 He who deems It (the self) a slayer, and he who thinks of It as slain - both are ignorant. For, the self neither slays nor is slain.